Jak jsme požadovali po Ministerstvu dopravy jeho „komplexní analýzu“

Návrhu novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, která podstatně modifikuje tzv. bodový systém a výrazně zvyšuje pokuty za dopravní přestupky, jsme před časem komentovali v tomto příspěvku.

Bohužel se dosud jedná o jeden z mála komplexních rozborů této novely, který je veřejně dostupný. Když jsme se s podklady seznamovali, zaujala nás tato věta v důvodové zprávě k novele:

„Současná míra dosahování cílů vymezených v Národní strategii bezpečnosti silničního provozu není dostačující a předkladatel ve snaze snižovat dopravní nehodovost včetně nehod s fatálními následky provedl komplexní analýzu stávající právní úpravy správního trestání v této oblasti.

Dále uvedl předkladatel:

„Z provedené analýzy vyplynulo, že klíčovým problémem je nemožnost adekvátně postihnout nejzávažnější porušení pravidel silničního provozu, zejména uložit s přihlédnutím k individuálním poměrům pachatele a konkrétním okolnostem spáchání přestupku pro pachatele citelný správní trest, který by jej odradil od dalšího protiprávního jednání.“

Velmi nás zajímala ta „komplexní analýza stávající právní úpravy“, kterou měl předkladatel, Ministerstvo dopravy provést. Zejména jsme chtěli pochopit naznačenou souvislost dopravní nehodovosti a bodového systému, což je něco, co ministerstvo nebylo s to dosud předložit. Z datové základny, kterou ministerstvo disponuje, by jistě nebylo těžké zjistit, zda například řidiči, kteří mají již připsané nějaké body, mají menší pravděpodobnost dopustit se závažného protiprávního jednání než řidič, který body zaznamenané nemá.

Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. jsme odesílali se zcela jasným očekáváním. Totiž že nic takového nemají. Je nám známo, že ministerstvo v minulosti odolávalo žádostem občanů poskytnout anonymizovaná surová data o počtech bodových trestů za účelem nezávislé analýzy a bránilo se různými, podle našeho názoru zástupnými důvody, aby nemuselo data vydat, protože by se mohlo ukázat, že efekt bodového systému na bezpečnost silničního provozu je zcela zanedbatelný.

Odpověď však předčila i naše nikterak vysoká očekávání.

Z ministerstva dorazila vyhýbavá odpověď. obsahující průvodní dopis podepsaný ředitelem odboru komunikace Stadlerem a dva soubory PDF s obsahem, který je jinak volně dostupný na internetu.

V průvodním dopisu nám ministerstvo coby povinný subjekt nejprvě sdělilo:

Analýza, o které se zmiňuje výše uvedená důvodová zpráva, spočívala jednak ve vyhodnocení dílčích, samostatných analýz Centra dopravního výzkumu, které jsou informacemi ve smyslu InfZ a které přikládáme v příloze, a dále v kontinuální dlouhodobé činnosti, jejíž součástí byla pravidelná jednání, které vedl odbor legislativy, jak v rámci dopravního resortu, tak i se zástupci dopravní policie. Na těchto jednáních byl kromě dalších aspektů týkajících se zvýšení bezpečnosti silničního provozu projednáván též vliv správního trestání v intencích silničního provozu a jeho efektivita. Na základě těchto posouzení byl učiněn závěr v potřebě nyní navrhovaných změn správního trestání v oblasti silničního provozu.

 

První příloha ve formátu PDF, tedy ta „dílčí analýza“ obsahuje statistiky bodového systému za rok 2018, které vypracovalo Centrum dopravního výzkumu. Obsažené údaje jsou ponejvíce statistického charakteru, obsahuje například počty přestupků v jednotlivých krajích, souhrn nejčastěji evidovaných přestupků a trestných činů nebo různá meziroční srovnání. Tato „analýza“, spíše statistický souhrn represivní činnosti státu, neobsahuje vůbec žádné údaje, které by byly jakkoli relevantní k bezpečnosti silničního provozu. „Analýza“ také neobsahuje žádný závěr ani doporučení, stejně jako východiska pro eventuální změny legislativy. V tomto smyslu se nejedná o analýzu, ale spíše o cvičení v použití Excelu.

Druhá „dílčí analýza“ je na tom stejně jako ta předchozí, jen je o něco barevnější. Obsahuje různé statistiky týkající se bodovaných řidičů, jako například statistiky podle pohlaví, státní příslušnosti, věku a dalších ukazatelů. Jsou to zbytečná a nicneříkající čísla. Například rozdělení bodovaných řidičů podle věku nedává smysl, pokud neobsahuje současně údaj o tom, kolik kilometrů tito řidiči průměrně ročně najedou a jak často jsou tak „vystaveni“ v provozu možnosti postihu. Ani v této analýze nejsou přítomny žádné údaje, které by statistické údaje o počtu „rozdaných“ bodů dávaly do nějakého širšího kontextu.

Tolik na téma komplexní analýzy, kterou ministerstvo provedlo. Obě „analýzy“ obsahují pouze různě statisticky zpracovaná data o udělených bodových sankcích, a to navíc pouze za rok 2018, zatímco bodový systém platí od roku 2006. Obě „analýzy“ neobsahují základní prvky, které má obecně analýza obsahovat (formulace problému, analytickou část, závěr). Nejedná se tak o analýzy, ale statistické prezentace dat středoškolské úrovně.

Pod oběma dokumenty je podepsán RNDr. Jan Tecl,  Oblast hodnocení bezpečnosti a strategií Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií,  Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

Poskytnuté „analýzy“ podle našeho názoru neobsahují údaje, které by mohly být použity k hodnocení účinnosti současné právní úpravy, protože v nich takové informace vůbec nejsou.

Domníváme se, že ministerstvo žádné analýzy účinnosti bodového systému nemá ani neprovedlo, jinak by nám je na základě naší žádosti jistě zpřístupnilo. Současná podoba zákona je podle našeho názoru výsledkem lobbingu silových složek a bezmyšlenkovité snahy o prohlubování represe na českých silnicích.

Odpověď, kterou nám ministerstvo poskytlo, zároveň poukazuje na tristní kvalitu práce tohoto orgánu a právní voluntarismus v České republice.

Nicméně nedali jsme se odradit a k ministerstvu zamířila další žádost o poskytnutí informace.

Předmětem této žádosti jsou:

  • termíny, ve kterých se uskutečnila jednotlivá ministerstvem výše popsaná „pravidelná jednání“ vedená odborem legislativy
  • jmenný seznam účastníků jednotlivých těchto „pravidelných jednání“
  • kopie zápisů z těchto „pravidelných jednání“
  • kopie podkladů, které byly v rámci těchto „pravidelných jednání“ prezentovány, které takovým způsobem popisují „vliv správního trestání v intencích silničního provozu a jeho efektivitu“ tak, že „na základě těchto posouzení byl učiněn závěr v potřebě nyní navrhovaných změn správního trestání v oblasti silničního provozu.“

Mobilita 2014 z.s.